Wicked problems

Wicked problems v češtině nemá moc šikovný překlad, ale dalo by se to přeložit jako “zapeklité problémy”. A co se vlastně skrývá pod termínem Wicked problems? Je to termín pro druh problémů, na které neexistuje jediné správné řešení. Tyto problémy jsou těžko definovatelné, proměnlivé, komplexní a provázané s mnoha navazujícími faktory.

Vyskytují se kolem nás ale neustále. Takovými případy mohou být sociálně-ekonomické problémy jako jsou bezdomovectví, chudoba, vzdělání, ale i ekologické a environmentální problémy jako třeba klimatické změny. Všichni o těchto problémech tak trochu tušíme, a také víme, že je potřeba je řešit. Ale nikdo na ně nedokáže najít plně funkční a správné řešení. To totiž úplně neexistuje.

Přesto s těmito zapeklitými problémy bojují jak politici, tak designéři. K jejich řešení je zapotřebí hlubšího porozumění problému se všemi jeho vedlejšími faktory. A také velká míra kreativního a inovativního myšlení. Přesto tyto záludné nebo zapeklité problémy nemají nikdy své jediné správné a dokonalé řešení a veškeré řešení, které na wicked problems vznikají, mohou být většinou pouze ta horší nebo lepší. A právě k nacházení těch lepších řešení je výborná technika Design thinkingu.

Termín „wicked problems“ poprvé použil Horst Rittel, teoretik designu a profesor metodologie designu na Ulmské škole designu v Německu. Pak tento termín dále rozvíjel jiný teoretik designu a akademik Richard Buchanan ve svém článku „Wicked Problems in Design Thinking“ z roku 1992. Technika Design thinkingu při řešení těchto neřešitelných problémů se za ta léta od vydání článku osvědčila jako účinná. Formuluje totiž problém způsobem zaměřeným na člověka, vytváří mnoho nápadů v rámci brainstormingu a uplatňuje praktický přístup při vytváření prototypů a testování.