Stylizované NPR v animované produkci

NPR, zkratka pro Non-Photorealistic rendering, označuje metodu stylizace výstupů z 3D modelovacích softwarů (Blender, Maya), která se snaží odklonit od fotorealistického ztvárnění a místo toho se inspiruje různými uměleckými směry nebo technikami. Své uplatnění má především v herním průmyslu, protože zjednodušování světel a stínů umožňuje lepší vykreslování v real-time prostředí her, v posledních letech se však začíná objevovat také ve filmech a seriálech. Nejznámějšími takovými počiny jsou film Spider Man: Into the Spiderverse a seriály Love, Death and Robots a Arcane.

Po dlouhé éře animovaných filmů, které se snažily o věrné napodobení reality, přichází animátorská tendence odklonit se od tzv. Pixar stylu a své další počiny více stylizovat a vytvořit tak unikátnější a rozpoznatelnější snímky s charakterem. Především se takovíto tvůrci vyhraňují proti uhlazenosti a „plastelínovosti“ objektů a character designu velkých studií Disney a Pixar a proti masové využívanosti těchto principů. Ve snaze se vyrovnat těmto velkoprodukčním společnostem se totiž i další menší dílny snaží napodobit či využívat tento styl, což pak vede k tomu, že všechny vydávané filmy působí identicky, nerozpoznatelně a malá studia se v pomalu sériové výrobě animáků od Disney/Pixaru jednoduše ztratí.

Into the Spiderverse

• 

• 

Snímek studia Sony Pictures z roku 2018, jehož tvůrci zahájili novou éru animovaných filmů. Snažili se totiž dosáhnout dojmu, jako by se divák koukal na rozpohybovaný tištěný komiks. K tomu využívají silnou stylizaci postav pomocí lineartu v obličeji, rozostřování objektů pomocí polotónového moiré, které působí „jako by byly obejkty špatně vytištěné“ a typických komiksových prvků jakými jsou bubliny s textem nebo dynamické sketche, problikávající v akčních scénách. Stínování a světelné efekty jsou také stylizované — jsou vyvedené šrafurou nebo půltónovou texturou.

Mitchels vs the Machines

• 

• 

Pro tento film je důležitý POV, z nějž je vyprávěn. Vypráví ho totiž Katie Mitchel, která má nastoupit na studium animace, často se tak objevují scény s dokreslenými prvky (emoji, sketche nebo citoslovce a vysvětlivky) a jindy ji doprovází ručně kreslené VFX. Zároveň se představuje také jiné zobrazování depth of field — objekty mimo něj nejsou klasicky rozmazané, ale jen jednodušeji zobrazené a více ploché. Není náhodou, že tenhle animák pochází také z produkce Sony Pictures.

Arcane

• 

• 

Seriál na motivy hry League of Legends z dílny francouzkého studia Fortische, dnes již proslulého svým unikátním stylem. Arcane pracuje s kombinací 3D modelů a scén s 2D texturami a VFX. Ručně dokreslené jsou tak textury objektů, pozadí a landscapes a atmosferické VFX (kouř, voda, nebo světelné efekty v akčních scénách). Fortishe taky využívá falešných 3D kulis — pokreslené plochy, které nahrazují další 3D objekty. Technicky jsou velmi dobře zvládnuté, takže je na první pohled téměř nejde rozlišit, skvěle je to rozebrané například v tomto videu:

Love, Death & Robots

• 

• 

• 

• 

Jedinečný projekt z Netflix produkce. Jednotlivé epizody na sebe dějem nenavazují, spojuje je jen motiv vyplývající z názvu seriálu. Každá epizoda je rovněž zpracována jiným animátorem/týmem, což mu dává velmi výrzný ráz a možnost zaujmout širokou paletou výrazových prvků. Zároveň tento koncept umožňuje animátorům „blýsknout se“ a předvést svůj jedinečný styl a tvůrčí přístup. Opět se zde mísí 3D a 2D v různých poměrech a zatímco The Tall Grass se vizuálně svými texturami snaží přiblížit dokonce až malbě, The Witness míří spíše k edgy a komiksovému stylu.

K čemu je to dobré?

V podstatě vidíme iniciativu tvořit vizuálně unikátní animáky (yay!), což také znamená, že jakýsi „ideál krásy“ pro 3D rendering se posouvá od vyhlazených modelů bez nedokonalostí k živější, více dynamické a trochu nepořádným chaotickým vyobrazováním a divák tak znovu může začít obdivovat kromě hladkých animací také designerův vkus a invenci. Nyní i ty můžeš být slavným animátorem, i když nerad modeluješ zvířátka z plastelíny!