Metaverse

Slovíčko metaverse se v médiích skloňuje v posledních měsících čím dál častěji. Co to vlastně přesně znamená, kdo jej vytvoří (nebo už vytvořil?) a kdo v něm bude vlastně žít?

Metaverse představuje kombinaci několika technologických elementů, které zahrnují mimo jiné i virtuální a rozšířenou realitu, spojení technologií dá vzniknout digitálnímu 3D prostoru, ve kterém mohou uživatelé „žít“ a interagovat mezi sebou podobně jako v reálném světě. Metaverse si můžeme představit jako takový „3D internet“, místo propojující jednotlivé uživatele, kde mohou probíhat virtuální setkání, a to jak pro práci, tak trávení volného času.

Co vedlo k nápadu vytvořit takový kyberprostor? Nestačí nám internet sám o sobě? Jednou z prvních iniciativ pro vytvoření metaversu bylo umožnit jednoduché a maximálně realistické pracovní setkávání s kolegy na dálku. Používat pro pracovní schůzky Skype, Zoom nebo Teams je dnes běžnou praxí. Videohovor ale nepřináší dostatečně živý zážitek. Proto se několik společností rozhodlo pustit se do vývoje platformy, která by nahradila obyčejné koukání na monitor a dostala uživatele do zcela virtuální kanceláře, kde se všichni společně setkají a mohou vést jednání. Například Facebook už takové prostředí nabízí pod názvem Horizon Workrooms, které funguje s použitím headsetu Oculus VR.

Metaverse ale rozhodně není výhradním projektem společnosti Facebook (dnes už Meta). Mnoho dalších velkých hráčů nechce zůstat pozadu, patří mezi ně například Microsoft (s projekty Microsoft Mesh či plánovaným rozšířením pro Microsoft Teams), Nvidia, Epic Games, Roblox, Tencent, český projekt Somnium Space a další.

Metaverse do budoucna nemá sloužit jen jako nástroj pro pracovní hovory. Mají se v něm odehrávat i další procesy a sociální interakce jako jsou nákupy, virtuální koncerty, online cestování, tvorba a sledování umění, ale také třeba reklama.

Na takovém plně funkčním online prostoru bude potřeba ještě nějakou dobu pracovat. A rozhodně ještě delší dobu bude trvat než jej jako společnost zapojíme alespoň v určité míře do běžného praktického užití. Velmi důležitým aspektem totiž je, jak rychle určitý trend společnost přijme. Rozšíření virtuální reality je o mnoho pomalejší, než se původně vůbec očekávalo. To zejména asi z toho důvodu, že VR není dostatečně přizpůsobena hromadnému využití. Jednak je to zatím poměrně finančně nákladná zábava. A za druhé technologie ještě není natolik vyspělá, aby se dalo vytvořit zařízení, které by poskytovalo vstup do VR a zároveň splňovalo podmínky pro produkty, které mají lidé nosit na sobě a používat. Jednou z takových základních podmínek je i to, že si lidé nesmí připadat, že „s produktem na sobě vypadají blbě“, což je při nasazení klasických VR brýlí vcelku běžný pocit. Nicméně bude určitě zajímavé, jak se projekty a celá situace okolo metaversu bude vyvíjet.